Původ a rozšíření: Domovem pistácií jsou suché oblasti střední a východní Asie. Až od minulého století jsou pistácie uměle vysazovány a pokusně pěstovány v takových zemích jako je např. Austrálie nebo Čína.
Klimatické a půdní podmínky: Pistácie vyžadují dlouhé a suché letní období. Oblasti s vysokým stupněm relativní vlhkosti nejsou vhodné. Pistácie dávají přednost dobře vysušeným půdám, a jsou i odolné vůči půdám zásaditým a slaným. Pistáciové stromy potřebují velmi málo vody, avšak velkou péči. Do dospělosti dorostou a mají plody po 6 až 7 letech od vysazení a žijí dlouhé roky, někdy i více než sto let.
Strom: xeroftalmický, opadavý, dvoudomý (samostatné samčí a samičí stromy), dorůstají do výšky až 8 - 10 metrů
Odrůdy: Ve světě je popsáno okolo sto druhů pistáciových odrůd. To je velmi malý počet v porovnání s dalšími plody mírných pásmech, které mají velmi podobnou historii.
Jelikož jsou pistácie rostlina dvoudomá, mají oddělené pohlaví, obojí - samčí i samičí stromy plodí jedlé oříšky. Samičí stromy, obvykle kermánský druh, jsou opylovány větrem, obyčejně samčím druhem zvaným Peters, pojmenovaným podle jeho objevitele A.B. Peterse. Existuje jen minimální množství rostlin z jiných druhů. Zejména vzdálenost mezi samčími a samičími rostlinami je důležitá z hlediska životosprávy, kde samčí stromy nevytváří semena, jsou promíchávány mezi samičí odrůdy a ty dostatečně zajistí opylování.
Složení plodu - cca: Proteiny 20%, tuky 50%, uhlovodany 16%, vláknina 2%, cukry 4%, minerály (Ca, P, Fe, K, Mg) 2%, nenasycené/nasycené kyseliny 6%.
Nutriční hodnota: cca 600 kalorií ve 100 g oříšků, pistácie neobsahují cholesterol.
Doba květu: Duben. Samičí stromy kvetou poslední 3- 4 týdny, zatímco samčí se zbavují pylu po dvou týdnech. Hodně samčích odrůd kvete dříve než samičích, a tak poskytují záruku dosti dlouhé doby pro opylování, což je nezbytné pro brzké přenesení pylu do sadů, pro středně a později kvetoucí samčí odrůdy. V období květu jsou pistácie velmi náchylné na chladné počasí, které může mít zásadní vliv na úrodu.