Vlašské ořechy (respektive jádra vlašských ořechů) jsou jedny z nejstarších starobylých potravin na světě. V Périgordu, ve Francii, byly dokonce při odkrytí archeologických nalezišť objeveny malé zkamenělé skořápky vlašských ořechů, které byly praženy už během neolitu, tj. před více než osmi tisíci let.
V Mezopotámii, kolem roku 2 000 před Kristem, zanechali Chaldeanové na hliněných deskách záznam potvrzující existenci jader vlašských ořechů pěstovaných v proslulých visutých zahradách v Babylonu (u nás známé jako Semiramidiny zahrady). Taktéž další artefakty z té doby potvrzují konzumaci a oblíbenost jader vlašských ořechů.
Vlašská jádra se objevují také v řecké mytologii, a to v báji o bohyni Karye, do které se zamiloval bůh Dionýsos. Karya však velmi náhle zemřela a Dionýsos příliš těžce nesl její ztrátu. Nebylo však v jeho moci vrátit jí život, a tak ji proměnil v strom ořešáku. Bohyně Artemis přinesla zprávu o její smrti jejímu otci a na počest její památky pak byl postaven chrám, jehož sloupy byly vyrobeny ze dřeva a měly podobu těla mladé ženy. Karya znamená ořešák – walnut tree (viz některé latinské názvy příbuzných ořechů).
Až do dnešní doby se zachovalo z doby římské mnoho názvů pro stromy vlašských jader a jeho ořechů. Juglans regia – ořešák vlašský, nux juglandes (vlašská jádra). Samo slovo ořech (nut) je odvozeno z latinského nux či nukleus (plod s tvrdou skořápkou), které bylo pravděpodobně odvozeno ze slova nox (noc) – díky tmavé šťávě z ořechu, která se používala při obarvování vlny.
Od vysazení stromků vlašských ořechů k první úrodě uběhnou průměrně 4 roky. Stálá péče musí být věnována každému stromu ve všech stupních vývoje – od prořezávání, postřikování a hnojení až po zavlažování – toto vše je zárukou kvalitní a odpovídající úrody. Strom pak může rodit vlašské ořechy až do věku sta let.
Koncem srpna již bývají ořešáky bohatě ověšeny ořechy, které jsou chráněny přírodní tlustou zelenou slupkou. Sklizeň ořechů začíná koncem srpna, kdy ochranné zelené slupky praskají, což je známkou toho, že vlašské ořechy jsou připraveny na to, aby byly ze stromů očesány. Metody sklizně bývají závislé na velikosti sadu, zařízení a obsluze dostupné pro pěstitele. Období sklizně ořechů obvykle pokračuje až do začátku listopadu.
Jádra vlašských ořechů mají přirozeně odlišné zbarvení, a to od velmi světlé až po tmavší žlutou barvu, což je částečně způsobeno i odrůdou vlašského ořechu. K těmto odlišnostem ve zbarvení jader vlašských ořechů přispívá několik faktorů. Můžeme však najít tmavá i světlá jádra jak v jednom sadu, tak i na tom samém stromu. Všeobecně, např. v pekárenském průmyslu, se preferují světlejší odstíny jader vlašských ořechů, protože vypadají vzhledově lépe. V jiných oborech, jako např. při výrobě zmrzliny se upřednostňují tmavé odstíny, protože mají výraznější chuť a ve spojení s barvou zmrzliny vytvářejí zajímavější kontrast.
V závislosti na dostupné mechanizaci jsou vlašské ořechy sušeny buď mechanicky - teplým vzduchem, nebo samovolně, jako volně ložené v dobře větratelných skladech nebo na slunci. To je třeba k docílení požadované vlhkosti cca 8%. Vlhkost vlašských ořechů cca 8% je pak zárukou, že ořechy nebudou napadeny plísněmi a jinými škůdci, které mohou znehodnotit kvalitní ořech.
Jádra vlašských ořechů obsahují tzv. „zdravý“ tuk, který obsahuje nezbytné omega-3 mastné kyseliny. Vysoký příjem těchto nepostradatelných mastných kyselin je velmi dobrou prevencí proti rizikům kardiovaskulárních chorob. Při běžných dietách se doporučují zařadit do stravy např. právě tuky obsažené ve vlašských oříšcích. Lidské tělo obecně tuk potřebuje, je však důležité, aby dostalo ten „správný“ druh tuku.
Vlašské ořechy jsou energeticky hutná potrava, což způsobuje, že má člověk brzo pocit sytosti a plnosti. Pokud zahrnete jádra vlašských ořechů do diety při které kontrolujete počet kalorií, můžete dosáhnout skutečně zajímavých úspěchů!
Ořechy obsahují širokou škálu živin zahrnující vitamíny a minerály, jako je vitamín E, vitamín B1, B6, sůl kyseliny listové, hořčík, měď a zinek. Vlašské ořechy jsou zdrojem bílkovin, které jsou málo obsaženy v nasycených tucích a neobsahují cholesterol.
Mnozí z vás jistě znají také domácí likér – ořechovku – (recepty najdete např. na stránkách http://www.labuznik.com a http://recepty.atlas.cz), pro jehož výrobu se používají ještě nezralé zelené plody vlašských ořechů, které nemají tvrdou skořápku.
| Energetická hodnota | 650 kcal |
| Proteiny | 15 g |
| Nasycené tuky | 6 g |
| Jednoduché nenasycené tuky | 9 g |
| Polynenasycené tuky | 47 g |
| Uhlovodany | 14 g |
| Vlákniny | 7 g |
| Selen | 4,90 µg |
| Fosfor | 346 mg |
| Hořčík | 158 mg |
| Sodík | 2 mg |